Korsika 2008.

Pátek 11.4.

Odjezd Napajedla  v 18:15, přejezd hranice cca v 20:15. Rychlý začátek večírku předznamenal průběh celého zájezdu. Účinky antibiotik byly silné. Kopnutí do lodě ve výši 2m – kung-fu. Pád z vozíku ve vodorovné poloze. Večírek ve Fordu byl pohodový, v Ducatu o poznání rychlejší, divočejší a skončil také dříve. To byly první náznaky na rozdělení týmů na A a B.Na celém zájezdu se ukázalo, že kdo umí na večírku, umí i na vodě. Odjezd trajektu byl v 9:30 a to se zdálo být problém. Auta, která celou cestu jela vzorně za sebou se kousek před Livornem ztratila. My co jsme jeli ve Fordu jsme neměli lístky na trajekt, ty byly samozřejmě v Ducatu. Dojeli jsmejako první před závoru u trajektu, obsluze vysvětlil, že ''aur frends- tiket'' a ukazovali směrem k lodi. Obsluha nás v klidu pustil. My přijeli k trajektu a očekávané Ducato nikde. Začíná horečné prozvánění (vysílačky ještě nefungují), vysílání rychlé spojky zpět k závoře. Po chvíli Ducato přijíždí a je vše vyřešeno. Služba na trajektu chce lodní lístky a my posunky ukazujeme, že je mají v Ducatu. Obsluha jde k Ducatu, ale tam tvrdí, že je máme my ve Fordu. Horečně se dohadujeme a zjišťujeme, že lístky má opravdu Jaso. Služba na nás vrhá nenávistný pohled, že jsme z něho dělali blba. To bylo znamení, že na Korsice není nic zadarmo. Kamenné tváře, svěšené koutky úst, oči skryté za černými brýlemi nás provázely celou Korsikou, která má kulturně blíže k mafiánské Itálii, než sladké Francii. Konečně jsme uvnitř trajektu Corsica Ferries. Cestu na Korsiku trávíme každý po svém. Někdo je v baru, další jdou dospat večírek a já trávím většinu času na palubě, protože se mi i z mírného houpání lodi dělá špatně. Příjezd na ostrov je plný očekávání. Na opěvovaný vodácký ráj jsme vstoupili ve 12:45. V Bastii tankujeme a ihned se vydáváme na naši první řeku. GOLO – jeho dolní část) je psaná jako III-IV, ale je to celkově mi to připadá o stupeň méně. Jeli jsme z Barcheta asi 5 km. Krásný, dámský úsek. 2 x jsem eskymoval, vždy z blbosti. Navečer prohlížíme vodočet ASCA, má krásných 120 cm. Peťa oznamuje, že u Ducata nejde spojka, řadí bez ní a počítá kolečka v převodovce. Tábor rozbíjíme poblíž vesnice ASCO, k večeři jsou fazole + víno od Čagánka z Nedakonic. Večeře přechází ve večírek kde začala první (a bohužel poslední lekce čínštiny) Základní lekce obsahovala tři slova. Dobře – CHAO, Milovat – AI, Na shledanou – CAI TIEN, no a to musí znít jako když dvakrát klepneš špičkama nohou o zem. Únava z cesty je znát a poslední jdeme spát okolo půl jedenácté.

Sobota 12.4.

Ráno nám nachystalo hnusné překvapení. Byli jsme okradeni, oloupeni, podvedeni. Noční návštěva ukradla hydra pro tři lidi, prořezala pneumatiky na zamčených kolech, která se jim nepodařilo ukrást a rozházela zásoby jídla. Vládne blbá nálada. Balíme a odjíždíme na ASCO. Nasedáme za vesnicí stejného jména, krásná poctivá IV+. Následuje dvojskok, ten dává Pytlák s Jarkem a ostatní přenášíme. Následujících 5-6 km je krásná IV. Potom přichází nesjízdné, zablokované místo, které všichni přenášíme. Na zbytek plavby se obtížnost sníží na III a tak silný vítr, že někteří museli kvůli němu i eskymovat. Zatímco jsme byli na vodě , tak postižení krádeží sháněli nové duše a pneu na opravu kol v místním obchodě SUPER U. Ukradená hydra jsme doplnili ze zásob party okolo brněnského VODAK SPORTU (placená reklama :-))), která se zrovna vracela domů. Po nahlášení krádeže na policii jsme přejeli na soutok TAVIGNANA s VECCHIEM, vody je pokokot. Probíhá provizorní oprava spojky Ducata, je nutné vyměnit lanko od pedálu do motoru. Jako náhradní slouží kord  z prořezaných plášťů na kolech. Služba DE LUXE vaří večeři a umývá všem ešusy (kromě mého). Večírek začal už po sjetí vody a pokračoval dlouho do noci.

Neděle 13.4.

Ráno dosušujeme mokré hydro a po desáté nasedáme na vodu. Začínáme na soutoku TAVIGNANA s VECCHIEM. Taková SALZA, pohodových 8 km až na přehradu. Nad přehradou končí holky ale pokračuje team A a část B. Retardérka nemá vodu, tak lodě přetahujeme bokem nebo koníčkujeme retardérkou. Dál voda zesiluje, skály se přibližují k sobě a v soutěsce voda nabírá na síle. Nikde žádná extra zákeřná místa, jen rychlé, velké vlny. V jednom místě žene řeka pod skálu a tam je potřeba si dát pozor.  Zbytek cesty je v pohodě, stále z kopce dolů. Starý vodočet ukazuje 255cm a na novém pod silničním mostem je 175. Za Za tohoto stavu pěkná silná III - IV. Nakládáme věci a odjíždíme do města CORTE na prohlídku. Parkujeme kousek od centra a procházkou jdeme k  citadele s vyhlídkou. Fotíme, koukáme. Mají tu hodně toulavejch, do paty kousavejch koček co jsou líné, somrují jídlo a jako většina místních zvířat jsou hubené. Psi jsou smutní, taky hladoví. Krávy jsou anorektické. Vracíme se  z CORTE na soutok. K večeři jsou dukátové buchtičky – nemám je rád. Buchtičky v kombinaci s nedakonickým vínem nastartovaly rozpravu kde kdo byl počat. Toncek za kládou na bečce (je smutný, že to nebylo z čisté lásky) a Adam byl nejrychlejší spermie v Špindlerově Mlýně. Odcházíme spát okolo půl jedenácté.

Pondělí 14.4.

Ráno se probouzím o půl deváté rovnou k snídani – výborná rybičková pomazánka. Zase se opravuje Ducato, lanko nevydrželo. Opět balíme stany a vyrážíme. Cyklisti jedou na MONTE ROTONDO a údolí RESTONICA. Team A vyráží na HORNÍ VECCHIO a team B na DOLNÍ VECCHIO. Všichni vyrazili za slunného počasí, které se během hodiny změnilo na bouřku v údolí a sněhovou vánici pro cyklisty v horách kde napadlo 10 cm sněhu. Voda pro team B byla pohodová III s jedním místem IV. Vracíme se na soutok a potkáváme se s cyklisty – mají s sebou sušenou šunku a klobásky, které koupili u místního zemědělce. Výborná pochoutka  - doporučuji. Po chvíli doráží team A, táboříme opět na soutoku, sušíme věci, dáváme poslední soutokový večírek.

Úterý 15.4.

Ráno zase balíme, zase opravujeme Ducato a odjíždíme přes dvě sedla k TARAVU. Cyklisté nahoře na sedle nasedají a vyráží na dlouhý sjezd. My sjíždíme na nástupní místo 2. úseku na TARAVU. Je to IV – V. Nasoukáme se do hydra. Začíná to okamžitě IV z lagunky. Na první kaskádce zůstává Čumák viset na kameni, já jedu hned za ním a vidím, že okolo něj je místo na průjezd. Zabírám, jedu a v ten moment se Čumák uvolnil z kamene a oba padáme pod kámen.  Dává dva drobné skoky a eskymuje. Nemůže zvednout ruku. Já ztrácím sebevědomí a oznamuji, že končím. Čumák končí také, rameno je v háji ( pozdější 4 rentgeny a lékařské konzultace ukazují, že to je je asi jen naražené a ne naštípnuté). Vráťa pokračuje dál s ostatními. Odcházím s Čumákem na cestu kde budeme čekat než to ostatní sjedou. Po cca 10 minutach přichází Vráťa s Inuendem, ztratil morál. Po tří hodinovém čekání nás vysvobozuje Zbyšek s Ducatem a odváží nás do místních lázní. Část výpravy je naložená v betonové vaně cca pro 10 lidí. Neváháme a jdeme se taky naložit do vody o teplotě 40°C. Je to nádherné uvolnění. Večírek začíná ve vaně. Vzorná dobrovolná služba opéká klobásy a zásobuje vanu. Jarkovi nechutná klobása s hořčicí a tak si umývá hořčici ve vaně kde se koupeme. Neskutečná paráda. Večírek trvá dlouho do noci, přidávají se i Francouzi. Když jdeme spát ozývá se tzv. třívteřinový pták, ten co 3 vteřiny pípne a pípá až do rána.

Středa 16.4.

Ráno balíme a ujíždíme z lázní na TARAVO kde team A dává 9 km dlouhý úsek s pasáží zvanou Sklepní schody. Team B má nastoupit o 8 km níže. Sedám na kolo a jedu s holkama asi 20 km vyhlídkovou jízdou na druhé nasedací místo. Team A jede pomalu a není dost času na splutí druhého úseku. Opět přejíždíme do lázní u Lesbických kytar a ihned začíná večírek. Odcházím spát téměř jako poslední. Pták zase pípá.

Čtvrtek 17.4.

Je dobré, že ráno po vínu od Čagánka nebolí hlava. Dnes na vodu nejdeme a přejíždíme na výlet do Bonifacia, asi turisticky nejkrásnějšího města Korsiky. Vysoké útesy, staré historické město – velmi vhodné pro seakajakovou výpravu. Na spaní přejíždíme k ústí TRAVA do moře. Stavíme stany a kluci jdou surfovat na moře. Moc hezké, kluci dávají nádherné surfy. Surfují asi hodinu a potom začíná pršet. Večeříme v dešti a rychle jdeme spát.

Pátek 18.4.

Ráno balíme a jedeme zkontrolovat  vodočet na TRAVO. Na horní úsek je vody moc a pro spodní málo. Nasedáme do aut a přejíždíme na GOLO. Vodu začínáme pod elektrárnou a dáváme 8 km úsek. Pěkná III-IV. Vysedáme a jedeme do Ponte Lecchio, kde se okradená část výpravy jde informovat na policii jak dopadlo pátrání po ukradených věcech a hlavně chce protokol o ukradení věcí. Zbytek výpravy navštěvuje místní obchod SUPER U a kupuje místní salámy, klobásy a bagety. Odjíždíme z obchodu do místního vinařství vybrat vzorky korsického vína. Provádíme košt a kupujeme pár lahví domů. Přejíždíme na pláž u Bastie a hledáme místo na spaní. Část výpravy jde surfovat a druhá část zaujmula první místo v hledišti a sleduje velké surfovací (a vylévací) divadlo na moři. Mr. KUCHAŘ vaří večeři z toho co zbylo.

Sobota 19.4.

Ráno balíme a jedeme na trajekt do Bastie.Ve frontě jsme mezi prvními. Čekáme až otevřou trajekt, lelkujeme, sledujeme cvrkot okolo. Naloďujeme se na trajekt a vychutnáváme plavbu do Itálie. Cestou zpátky zastavujeme v Benátkách. Sundáváme lodě a vyrážíme na plavbu po CANALE GRANDE na PLAZA SAN MARCO. Částečně si zkracujeme cestu krajními uličkami kde se jako pěší nedostanete (vždyť jste v Benátkách). Míjíme gondoly, motorové čluny i velké lodě pro vyhlídkové plavby po kanále. Plavba po kanále probíhá úplně v pohodě a všichni se k nám chovají velmi ohleduplně. V podstatě se jezdí vpravo a přednost má větší loď. Skupinu kajaků asi místní obyvatelé ještě v Benátkách neviděli. Starousedlíci se vzájemně upozorňovali na neobvyklou výpravu. Jsme za velikou atrakci a tolik fotek mi už asi nikdo v životě neudělá. Fotky moravských kajakářů jsou teď v albech turistů po celém světě. Po dvou hodinách plavby se vracíme na parkoviště a odjíždíme směr Napajedla.

Neděle 20.4.

Brzo ráno přejíždíme hranice do vlasti a naše brněnská část vysedá v Hodoníně a loučí se se zbytkem výpravy.

Klíčová slova akce:

–     co si nepamatuju, to se nestalo

–     hada nevysaješ, pavouka ano, ale uděláš z něho hajzlového pavouka

–     on to boofnul ? Ne, klasika, pytel hoven

–     bude rachot lebek

–     vypni chuť a polykej

Zapsal Luďa z Brněnské sekce.