Jak sem zase vyjel s napajedlákama na vodu.

16.05.2008

  Jednoho květnového odpoledne se celá naša rodina naskládala do auta a s bečem odjela vyprovodit tatu, kerý vyjížďál s organizací, velmi podobnou Hitlerjugend, na vodu do Rakůs… Do Rakůs – gde můj děda chodil na žna..  Dojeli zme na nasedací místo, kde čekal tata Chromý a synek Chromý s vyvoňanů výbavů. Na rozdíl od naší, vyrovnané a spořádané rodiny, se s něma nikdo nelůčil (asi je doma nikdo nemiluje).  Nastůpil sem do auta a rozhodl se, že fšecky ohromím svojím nádherným, svěžím, buketním vínem. Po jeho napití se děly věci, Pytlák začal slyšet, Chromý se stal hluchý a Motýl skoro poletoval…Cesta ubíhala dobře a místama se zdálo, že víme aj kam jedeme..El Navigátore perlil a že byla to příprava na druhý den,  to sme netušili.. Bravurně sme dojeli do nejakého altánku, tam zme vysmýčili spacáky a šlo sa na kutě..Noc byla krásná, ráno taky, okolo zurčál potůček tak WW IV+, našvácali zme do sebe snídaňu a jeli na Kopáč. Kopáč je WW II, enom paličky sou trochu jinak.. Dojeli zme k nasedacímu místu a vody bylo docela dost, Afričani ze Sahelu by bečeli štěstím, Já sem si říkal, že sem mohl byt v klidu na Soči s Luďů, Dokym a brněnskýma veslařama. Hned sešup dole byl úplně na „Renault“, v lodi se ně zašprajcovalo moje bolavé koleno a o kilometr dál, kdy sem mosél vylézt, abych si ho narovnal, sem málem, k velkému pobavení fšech škodolibých hajzlů kamarádů vykrysíl při výstupu..Naštěstí kolénko naskočilo zpátky..  Uklidňovalo ně, že su pod vedením zkušených vodáků, že sa katarakty budů prohlížat a proto sem při projíždění prvního kataraktu „na oči“ byl naprosto klidný. Nervní byl enom Pytlák, protože se Zuzka prdla a on chtěl před tým kataraktem zastavovat a dívat sa co a jak..Už měkoně vyvádějí..  Na druhý katarakt sem se podíval a strom uprostřed ně rozhodil sandál a přenesl sem..Pak už to bylo lala až dolů, enom Zuzka lapla dalšího hlodavca..Kopáč se ně líbil…  Po Kopáču zme se vydali na cestu dál..Zbyšek El Navigátore nás dostal na první kompletně zasíťovaný potok v dějinách vodáctví..Kompjuterizace zasáhla i vodáky a na vstupu do soutěsky byla síť, kerá nešla bůfnout, podeskymovat, ani přenést..A z padesátimetrového skoku se Zbyšek bál bufnout..Už měkoně vyvádějí..  Přejelo se k Hallstattskému ózeru na lůku. Už tam bylo pár vodáků, fšeci Češi, tak zme popapkali a začal tématicky laděný večírek..Mottem večírku bylo: Nebe se otevře a Chromá paní mě ztrestá svým hněvem..(Katka musí být doma dračica..) Noc byla příjemná, jenom se fšeci ráno strašně nasrali, že sem stával tak okolo šesté..Nechápou vůbec, že kdo spí nežije a že sem jim chtěl vlastně prodloužit život..Nejvíc mrkotal Motýl..normálně stává okolo jedenácté..je vidět, že doma nevychovává malého, dvouletého šohaja.  Vystartovali jsme na Lammer. Zaparkovali zme dole pod „oefen“ a husím pochodem se vydali na čučku.. Bylo zase mega vody a dyž doktor přes zvířátka soutěsku nechtěl jet, zachtělo se mě nechtět jet taky..  Chtěl jet jenom Adam, ale ten je mladý, talentovaný a jeho tata je týpek…  Lammer byl lala, nikdo neměl žádný problém, před oefen jsme skončili a jelo se na Brandi Ache..Navigátor začal požívat a závěr cesty jsme trošinku kufrovali, ale kemp zme naštěstí našli ještě před upadnutím El Navigátora do bezvědomí.. Usnul ještě ve voze a donutil mě a Jarka  postarat se o malého, plačícího Adámka..Dostal  papání, uklidnil se a šel s nama aj na pivo..V hospodě jsme zkoukli video, dali si gute brazilianische kafe, několik pěníků a hurá na kutě.. Spal sem pro jistotu opodál, aby mě zas nenadávali, ráno sem za ranního kurvopění vstal, prošel se po okolí, udělal si snídani, pojedl a za dvě hodiny se fšeci začali budit a snídat. Naskákali zme do auta a dojeli po zdolání serpentýn na nasedací místo mezi Kaiserklammem a Pinnegger Strecke a šli se kouknout na Kaiserklamm.Pro zvýšený výskyt neštovic, spalniček, kulhavky, slintavky a megaválců  jsme to nejeli. Ve mně celou cestu hlodal nepříjemný pocit , původně sem na „Brandi“ ani nechtěl, ale pak sem se hecl a zjistil jsem, že to byl nádherný úsek, žádná šutrovačka jak sem čekal..Enom na začátku byla malá žumpička ve tvaru podkovy a u ní se to seklo..Nikdo to nejel a všichni naši přední pádleři řekli, že nejedou..Pak prosvištěli tři borci bez zastávky na oči, pak dojela větší skupina a začal to jezdit jeden za druhým a nakonec jeli kromě mě a Zuzky fšeci. Hned zatím následovala hezká část a u mostu před další „klammem“ jsme vylezli bez ztráty desítky..  Další úsek sem nejél, enom točil na kameru..Vypadalo to nic moc, takové kamené nic, ale ono se to jenom zdálo,  Zuzka zaplavala a narazila si rameno v nějakém nečekaně těžším místě..Dokonce i Ybyšek(doufám, že se nepletu) si tam odřel paprču a ostatní dojeli s očiskama vyvalenýma jak tenisáky.  Přejeli jsme do Loferu a před vjezdem jsme se zastavili u potůčku Loferbachu..Prudký spád, zablokované, strom v řece..no pohoda džez..Nejedu a nejedu…  Pak jsme hodili oko na Saalach..Hóóódně vody je slabé slovo a při prohlídce se těsně nad Uličkou a Užičkou objevila nějaká rodovka bez jezdce..A za chvíli jsme s vykulenýma očima viděli borca v eště menší rodovce, jak ju honí..Těsně nad Uličkou to ve pracáku zalomil a vylezl. My zme mu zatím nahlásili kde je loď, on přejel a dole ji odlovil..Dobrý bořík..  Přespali jsme v kempu s nejluxusnějšíma záchodama co sem kdy viděl. Lepší jak na lanovce v Nassfeldu..Byl jsem tam naštěstí až ráno, dojít tam večer, tak sem tam spal..  Ráno skupina A sjela Loferbach a vypadalo to krásně..Točilo se to ze tří kamer a v nezablokovanějším místě nás nikdo nevnímal a dokonce nedělal nikdo grimasy do kamery a doktor od zvířátek eskymoval..Herci z nich nebudou..Za hodinu bylo po všem, našvácali zme fšecko do aut a jelo se dom..

 Dobrý zájezd to byl !!!!

Děkuju: Mirovi, který nás bravurně odvézl a dovézl. Jarkovi, že vozí svoju krysénku do světa a hezky se o ňu stará. Motýlovi, že to organizoval.  Ybyškovi, že to navigoval.  Adamovi, že mě cestů netlačil.              Pytlákovi, že ně zezadu podával chlast.  Zuzce že netrhala B partu a že sem mohl díky ní napsat nejaké krysénky..

Zapsal Jara z Hradišťa